Jak mít dobrý vztah

Víte co je to vztah a máte dobrý vztah? CHcete jej mít ještě lepší? → v tomto článku se dozvíte 4 základní vlastnosti vztahu.

Je lhostejno, jedná+li se o vztah rodič-dítě nebo zvíře-člověk nebo např. vztah mezi partnery. Pravidla jsou vždy stejná, jen se mění qalita a qantita vztahu - vždy to však musí být rovnoprávný vztah a oboustranně platný. Stejně tak se zde nezamýšlím nad počtem zúčastněných - múže být partnerský vztah i ve třech, je (mi) to jedno. Nemluvím zde ani o lásce - to je snad ve vztahu samozřejmé.

Ještě poznámka: slovem vztah zde myslím relaci, tedy vzájemné púsobení a vazbu dvou a více entit na sebe. Tato relace je jednak bi- (multi) direkcionální a druhak je to transfer užité energie modulované informací (tzv. láska).

Každý vztah musí být na něčem založen

Vztahy vznikají na základě něčeho, přičemž to "něco" vytváří podstavec vztahu, jeho základy = fundament. Čím stabilnější podstavec, čím lepší základy, tím je vztah pevnější a stabilnější. Stabilní vztah neohrozí krátkodobá krize. Platí jednoduchá přímá úměra: čím stabilnější vztah, tím více energie musí být vynaloženo na jeho poškození či zánik. Čím stabilnější vztah, tím méně energie musí být vynakládáno na jeho fungování a udržení.

Každý vztah se musí rozvíjet

Toto platí všeobecně - co se nerozvíjí a neroste, to zaniká. Vztah se rozvíjí např. poznáváním druhého, společnými zážitky apod. Poznáváním druhého se onen stává větší součásti mne samého (a naopak). Společné zážitky vytváří společně sdílenou informační databanku - jakousi historii vztahu. To opět přispívá ke stabilitě vztahu. Rozvoj vztahu dovoluje poznávat druhého lépa a mít vice sdílených zážitkú. Rozvoj vztahu umožňuje měnit vlastnosti vztahu → více je rozšiřovat.

Každý vztah musí všechny zůčastněné obohacovat

Nelze jenom brát, musí se i dávat. Jenže, jak dávat nejsou+li si účastníci vztahu rovnocení např. člověk / zvíře? No hlavně pochvalou a vlídným jednáním. Je možno, a přímo to doporučuji, oplácet něčím jiným (pokud to ovšem druhý přijme - číst psovi knížky je docela mimo mísu). Oplácet tím, v čem mohu druhého obohatit, doplnit či povýšit, nikoli však poučovat a ponižovat. Povyšováním druhého rostu i já sám. Ponižováním ztrácím. Oceňuji a vážím si druhého. Dávám a přijímám. - Pamatujte, vysílá se otisk - vše co pro druhého činím, se stává součástí mne samého.

Ve vztahu si musí být všichni rovnocenní

Rovnoceností vzniká vyváženost. Ůčastníci vztahu zaujímají shodné pozice a vztah nekolísá od dobrého ke špatnému, ale je vyvážený a tím stabilní a dobrý. Nelze někoho ponižovat a určovat mu podřízené postavení. Vztah se pak rychle mění od rovnoprávného k nestabilnímu až ke krizovému. Jistě, jaká je však rovnoprávnost mezi sadistou a sadomasochistou? No především je to jejich svobodná vúle mít vztah a vzájemná potřebnost. Je to možnost, kdykoliv vztah ukončit či změnit. Rovnocenost je také qalitou svobody.

Každý musí mít ve vztahu svúj vlastní svobodný prostor. Jednak potřebuje vlastní prostor pro sebevyjádření a druhak potřebuje prostor pro přijímání druhého. Tedy sdílet sami sebe, ale zachovávat druhému svobodu. Vztah není vězení. Poskytnout druhému svobodu k sebevyjádření je také projev bezpodmínečné lásky.

Společná cvičení rozvíjí vaše schopnosti

Email (nebude zveřejněn)

Jméno

Titul

Komentář
 zbývá znaků

Poslat