Intro

Úvodní povídání pro návštěvníky stránek - použitý jazyk stránek, písma a nadpisy a rozlišení obrazovky; tisk, ukládání stránek a doporučený prohlížeč.

Čeština a rozvržení stránek

Jazyk stránek

I když se velmi, velmi snažím vysvětlovat mnou používanou internetí češtinu, většina z vás to nečte. Takže jsem to shrnul do tohoto článku a než mne začnete poučovat o jazyku a řeči - přečtěte si jej.

Používám zde subjektivní fonetickou internetí češtinu, jednak proto, že se mi líbí a druhak proto, že mne takto psát baví. Píšu na Internetu = používám jazyk Internetu.

Jazyk a řeč jsou nástroje subjektivní komunikace. Každý používá svou vlastní řeč a jazyk a vlastní slovník užitých slov. Já, jakožto autor těchto stránek, si též s jazykem dělám co chci - jazyk je pro mne nástroj vyjadřování myšlenek - hraju si s jazykem. Sice se snažím dost dodržovat (AFAIK) morfologii jazyka, leč si měním zpúsob grafického vyjádření slov. Dodržuji shodu podmětu s přísudkem, vyjmenovaná slova, pády, časovou soustavu atd. apod. Naučte se to taky - drtivá většina (záporných) emajlú má zřetelné nedostatky v gramatice a etice.

Jazyk je pro mne nástroj. Nejsem svázán Pravidly čs. pravopisu, spíše je beru jen jako recommended - doporučené. Člověk se mění a tím se mění i řeč + jazyk, vyvíjíme se a vyvíjí se i jazyk + řeč. Jo, že emeritní profesoři češtiny mají velké a hluboké znalosti jazyka je sice pěkné, leč zase neznají HTML a neumí psát webí stránky. No zkrátka: jazyk slouží člověku a ne naopak. Přizpúsobuji si a používám jazyk podle svého. Pokud se to někomu nelíbí → opět platí to, co říkám stále: udělejte si vlastní stránky a mějte je lepší, než jsou tyto moje (a klidně mne múžete na svejch stránkách pomlouvat).

Velmi pěkné použití fonetické češtiny jsem našel v jedné Knize návštěv: "to Xoni: já sem si newshimla že bys mi tady snad nechal wzkaz nebo mě ňág prozwonil nebo napsal… fuckt sorry… tagže newim za co bych se měla stydět… měj se zatim fine čau……:

A jestli chcete vidět obzláště zrúdné zneužití češtiny, taxi všimněte titulkú v seriálech Stargate SG1 a Stargate Atlantis (a nejenom tam) - co překladatel, to jiné chyby. Navíc překlepy a gramatické chyby, to se vcelku dá odpustit - ony jsou zde chyby, jenž řadím do kategorie "autor je magor". Např. v rozhovorech "Vy, Vaše" (velké písmeno ve druhé osobě se používá pouze v papírových dopisech, toto použít do titulkú k mluvenému rozhovoru dokáže jenom dement) nebo "by jsi, by jste, jsis, jakko-li" → tady se už nedá hovořit o chybách, vyplývajících z překladatelovy neznalosti, to už jsou chyby mentálně postiženého člověka.

ů / ú

Nelíbí se mi, že máme v češtině pro jeden znak 2 rúzné grafické symboly a protože se mi ů graficky hnusí, taxem se prostě rozhodl ů nepoužívat.

Konkrétně tento problém dvou ú jsem konzultoval s kamarádem lingvistou Jirkou: "… ono to jedno bylo vždy dlouhé, to druhé s kroužkem vzniklo z diftongu uo, ale to už je přežitek". Ve středověku se totiž psalo uo (spřežkový pravopis) a jaxi to ti písaři zjednodušovali, tak začli to o psát nad u a postupně se to o zmenšovalo až do dnešní podoby ů (diakritický pravopis). Toto písmeno tedy vzniklo ve středověku zásluhou lenosti písařú, nikoli přirozeným vývojem jazyka → nepatří to do češtiny a nejsem povinnen to používat.

Doplněk 1: ú je historicky starým grafémem a dodnes se udrželo na začátku slov; ů vzniklo hláskoslovně ze staročeského ó a postupně se změnilo na uo (dóm > duom > dům) až na dnešní ů.

Doplněk 2: pouze v jednom jedinném případě je význam slova postaven na ů/ú - u slov kůra / kúra. Ovšem v mluveném rozhovoru to stejně nepoznáte, přičemž obsah těchto slov je natolik odlišný, že k záměně nemúže dojít (leda že byste podstupovali protimalarickou kúru a k tomu přikusovali kůru chininovníku…).

nebo-li / nebo+li

Nechápu, proč se ve spojení těchto dvou slov používá znak mínus (správněji pomlčka) -. Slova se v tomto případě slučují, nikoli rozdělují a tak píšu znak +.

standard / standart

Máme v češtině mechanysmus zvaný počešťování, leč toto slovo tímto mechanismem neprošlo a taxem si jej počeštil sám, což jakožto uživatel jazyka mohu. Vyslovuje se standart, standartní nikoli standardní. Už jenom proto, že to zvukově zní nehezky nečesky.

Shoda podmětu s přísudkem

Kluci utíkali, hrady stály, emajly přišly, děvčata prala, holky psaly a ženy četly. Koťata si hrála, psi štěkali. Jasné? (Ovšem pozor - hrady sice stály, leč hrady jásali. CHápete proč?)

mně / mě

Pravidla jsou velmi jednoduchá: je+li číslo pádu dělitelné beze zbytku 2, píšeme mě; je+li číslo pádu dělitelné 3, píšeme mně.

1. Nominativ kdo, co - já
2. Genitiv bez koho, čeho - mě, mne; tě
3. Dativ ke (dej) komu čemu - mně, mi; tobě
4. Akuzativ koho, co - mě
5. Vokativ voláme - já, ty
6. Lokál o kom, čem - mně
7. Instrumentál s kým, čím - mnou

A rozumět je od slova rozumí, nikoli rozumný.

Stupňování přídavných jmen

Máte v tom zmatek a přitom je to tak jednoduché.
Hodný - hodnější - nejhodnější.
Dobrý - dobřejší - nejdobřejší.
Zlý - zlejší - nejzlejší.
Špatný - špatnější - nejšpatnější.

Používaná písma

Používám tu několik stylú písem a každý má svúj význam.

Velká iniciála je pouze na začátku celého dokumentu.

Malá iniciála označuje první odstavec nějaké dúležité části textu.

Základní písmo, takto píšu obecný text.

Kurzíva - tímto stylem jsou napsaná slova, jenž jsem chtěl zvýraznit.

Tučné písmo - silné zvýraznění, když chci něco zdúraznit ještě více.

Poznámka - takto píšu spíše technické poznámky, obvykle silně subjektivní nebo mimo téma.

Neproporciální písmo - delší vysvětlující poznámky, které múžete přeskočit.

Kapitálky - toto používám pro zvýraznění jmen lidí, názvú knih (Paulo Coelho, Alchymista) a někdy i pro dúležité citáty.

Slova - takto píšu citáty střední dúležitosti.

Myšlenky - velmi dúležité citáty.

Zkratky - když dáte kurzor na tento text, taxe vám objeví malé okénko, kde se dozvíte význam této zkratky.

Používané nadpisy

Každý dokument (stránka) má vnitřní a vnější strukturu - obsahuje nějaké hlavní téma, které obsahuje několik podtémat (ó, jak úchvatná to myšlenka) a tato podtémata se dále člení na jednotlivé odstavce, a současně patří každá stránka do určité rubriky a tyto zase do určitého téma neboli sekce (vnější a vnitřní hiearchické uspořádání). A aby ty stránky byly přehlednější, použil jsem jednu z vlastností jazyka HTML a tou je hiearchické uspořádání jednotlivých částí celého dokumentu, neboli: každá ucelená skupina textu je uvozena nadpisem určité úrovně.

Nadpis úrovně 1 je na samém začátku každé stránky a říká název a zaměření stránky, případně, do jaké skupiny ona stránka patří (např. Relaxace, Mentální techniky, FAQ apod.). Nadpis úrovně 2 odděluje úvodní krátké info (intro) od samotného textu, nadpis úrovně 3 používám pro oddělení hlavních témat a úrovně 4, 5 a 6 dělí text na ještě menší balíčky povídání. Snad se v tom vyznáte; dole si múžete používané nadpisy prohlédnout.

Nadpis úrovně 1

Nadpis úrovně 2

Nadpis úrovně 3

Nadpis úrovně 4

Nadpis úrovně 5

Nadpis úrovně 6

Závěrečná poznámka

Čtení stránek technicky

Aneb vše, co potřebujete vědět, aby se vám stránky správně zobrazily, a abyste si je mohli vytisknout či uložit do počítače pro pozdější přečtení.

Doporučený prohlížeč

Samozřejmě že Mozilla Firefox. Tento program vznikl při rozdělení vývoje Mozilly na dvě části - prohlížení webu programem Firefox a správa elektronické pošty programem Thunderbirg, na oba najdete dole na stránce odkazy, a z Mozilly si přinesl mnoho dobrých vlastností (bezpečnost, rozšířitelnost, rychlost), ale hlavně to, že dodržuje normy jazykú a tedy zobrazuje stránky správně.

Všechny www stránky jsou napsané v nějakých počítačových jazycích (HTML a CSS) a tyto jazyky jsou popsány v závazné a veřejně dostupné normě. Mozilla, Firefox a Opera tyto normy dodržují a tedy to, co uvidím u sebe, uvidíte i vy - stránky budou správně zobrazené a správně zformátované. MSIE, potažmo celý Micro$oft, normy nedodržuje (příkazy si vykládá v rozporu s normou, či si vytváří nové příkazy) a tedy stránky budou špatně zformátované a špatně zobrazené.

Pokud používáte MSIE, nepište mi, že to či ono se vám zobrazuje špatně. Raději používejte Firefox, pak to uvidíte v pořádku.

Tisk a ukládání dokumentú

Ty doby, kdy jsem psal stránky ručně a řada lidí si je stáhla (a dokonce je i přes múj výslovný zákaz nelegálně šíří!) jsou pryč. Samotný časopis spravuje program Joomla! (CMS - systém pro správu obsahu) a ten se proti vytunelování chrání. TeleportPro již nepomúže…

Hned na začátku každého dokumentu, přímo v hlavičce článku nahoře hned vedle nadpisu, jsou dva odkazy: Tisk a Poslat. Pokud kliknete na Poslat, taxe vám otevře okénko, kde vyplníte adresu příjemce a pár dalších údajú, noa onen příjemce dostane emajlem odkaz na tento článek.

Druhý odkaz s názvem Tisk dělá něco jiného: zformátuje text dokumentu na samostatnou stránku (bez bočních navigačních a pomocných sloupcú) a tuto si pak múžete vytisknout nebo uložit k sobě do počítače, což je to, co právě chcete, že. V tomto případě musíte ještě napsat správné jméno souboru, do kterého bude dokument uložen, ale na to určitě přijdete sami.

Jinak pro tisk se použijí jiné formátovací styly než při prohlížení na obrazovce, to proto, že papír je jiný než obrazovka. Např. se použije menší písmo, také se nebudou tisknout některé nedúležité části, to proto, abyste si nepotiskli moc papíru. Moje doporučení: tiskněte co nejvíce → z papíru se to čte lépe než z obrazovky.

Rozlišení obrazovky

Stránky jsou optimalizované pro rozlišení 800x600. To je proto, že cca 40% návštěvníkú používá právě toto rozlišení a pokud bych nastavil stránky na 1024x768, což používá zbytek, tak by lidé s nižším rozlišením měli se čtením stránek problémy (nejsem sobec). Takto si ty stránky přečtou bez problémú všichni; vy s rozlišením 1024x768 či dokonce 1280x1024 je sice budete vidět jako malé a formátování dokumentú bude mírně změněné, leč písmo si múžete zvětšit a na nepřesné formátování si prostě budete muset zvyknout - nebo si přepněte monitor do rozlišení 800x600, váš počítač to umí.

Musím si postěžovat: horší je, že se již prakticky nedají koupit CRT monitory, které mají proměnné rozlišení a je možno koupit pouze LCD monitory s pevným rozlišením 1280x1024. Do určité míry je to lumpárna prodejcú, neboť 1 CRT monitor je věc velká a těžká a zabírá místo ve skladu jako 10 LCD monitorú, takže následně nepotřebují tolik volného místa pro uskladnění monitorú, noa prodejci výpočetní techniky přestali CRT monitory objednávat a tím se následně výroba klasických obrazovek zhroutila, neb je již nikdo nechce.

No nechce - já třeba nechci LCD monitor, protože má horší podání barev než CRT monitory a hlavně - LCD jsou výrazně dražší. Qalitní 17" monitor stojí kolem 4000 Kč, LCD ve stejné qalitě nejméně dvojnásobek. Už vidíte tu lumpárnu?

Jinak současná módní vlna LCD monitorú je udělaná uměle právě prodejci a také výrobci LCD monitorú - nedávno (únor 2006) jsem sháněl nový CRT monitor, sjezdil jsem všechny obchody v Českých Budějovicích a Českém Krumlově a všude to bylo na objednání a dodání do druhého dne, jenže já jsem potřeboval monitor hned. Až nakonec v jednom jedinném krámku v ČK jej měli skladem. Prostě je to lumpárna.

Mně se internetí čeština líbí